Proms mají nabito...

Hollywoodská noc v Obecním domě 11.7. potvrdila sebevědomé heslo „Máme nabito“, které si letos vepsal do hlavičky Mezinárodní hudební festival Prague Proms. Měli doslova natřískáno. A publikum se skvěle bavilo.

 

Smetanova síň už dlouho nepamatuje, že by se prodávaly i místa ke stání a nahoru na varhanní emporu že by někdo tahal židle jako přístavky. I přesto, že tropické vedro velelo spíš zůstat u vody a v televizi běželo finále fotbalového mistrovství světa, obecenstvo se dostavilo v bohatém počtu. Čekala na ně – již po čtvrté v historii festivalu – Hollywoodská noc, snůška známých filmových melodií v symfonickém provedení ČNSO s dirigentem Kryštofem Markem. Tento karlínský dirigent spolupracuje s ČNSO pravidelně, aranžuje pro ně filmovou hudbu, větší část Hollywoodské noci byly právě jeho aranžmá. Známe jej i z Koncertů hvězd na Žofíně.

 

Již první znělka studia Universal Pictures navodila atmosféru natěšeného očekávání, takový ten podmíněný reflex, který znáte z kina. Letos dramaturgie zařadila ukázky z opravdu nejhranějších filmů. Mohli jsme slyšet Čelisti a o třicet let mladší Terminál Johna Williamse, Pána prstenů (Howard Shore), Zorra a Statečné srdce (James Horner), Evitu (Andrew Lloyd Weber), dojemnou a něžnou hudbu z Joe Black (Thomas Newman), Wagnerův Soumrak bohů (k filmu Excalibur) nebo popový hit „Eyes of Tiger“ z Rockyho (Bill Conti). Orchestr sám pojal večer jako zábavu, dámy přišly s květy a kokardami ve vlasech, někdy i na houslích a cellech. Hezký žert předvedla hobojová sekce ve Statečném srdci, kde je sólo pro skotské dudy – dokázali je ve vší falešnosti a zajíkavosti napodobit tak, že diváci zvědavě natahovali krky, kde je v orchestru ten dudák. Ale i v dalších číslech se mnozí blýskli zajímavými sóly (cello v Koljovi, viola v Posledním Mohykánovi, klarinet a akordeon v Terminálu, klavírní sólo v Nymanově Pianu). Jazzové či popové kusy si hráči doslova užívali, rytmus s některými „šil“ stejně jako s publikem.

 

Bylo zajímavé sledovat historické proměny stylů od typické akční hudby sedmdesátých let – což jsou třeba právě Čelisti, případně ještě Barbar Conan (Basil Poledouris) z roku 1981 – k sofistikovanější hudbě let devadesátých (Joe Black), s etnickými a minimalistickými momenty (Piano Michaela Nymana v zajímavé konfrontaci s Posledním Mohykánem Trevora Jonese, postaveném na opakovaném motivu sólové violy). Jako věčný originál čněl Ennio Morricone (Profesionál), jeho hudba, ať je v televizním seriálu nebo filmu, nese nezaměnitelné prvky. Český film reprezentoval jediný skladatel – Ondřej Soukup a jeho Kolja.

 

A nezůstalo jen u hraných melodií, tentokrát se i zpívalo. Orchestr si na pomoc pozval zpěvačku Dashu, zpívala Eyes of Tiger a Evitu, pro ni ovšem dost nízko posazenou, takže to nebylo nijak výrazné vystoupení. Na závěr ale zabodovala v dokonale sladěném a energií nabitém vokálním kvartetu s Alenou Průchovou, Naďou Wepperovou a Jiřím Březíkem ve slavném hitu Galta MacDarmota „Age of Aquarius“ z Formanova filmu Vlasy. To byl opravdu výbušný závěr večera, po němž si publikum ještě vyžádalo dva přídavky. V prvním – z černé komedie Addamsova rodina – zpívalo opět kvarteto a v sále se dokonce objevili figuranti přestrojení za Addamsovy. Včetně ředitele orchestru a festivalu, trumpetisty Jana Hasenöhrla coby strýčka Festera. V dalším latinoamerickém přídavku Muž z Acapulca si zase trumpetisté zahráli v obřích mexických kloboucích.

 

autor: Svatava Barančicová /OPERA PLUS/

http://www.operaplus.cz/2010/07/proms-maji-nabito.html





Prague Proms 2011